Scotland: Stirling a cesta do Fort William, 2.den

      Druhý den vstáváme brzo ráno, pže si chceme ještě nakoupit jídlo před cestou(což pak stejně nestihneme). Každopádně musíme využít krásné koupelny a sprchujeme se i ráno. Dáváme si kafíčko. (nevím jestli jsem to psala, asi jo, ale v každém hotelu je rychlovarná konvice, s hrníčky, čaji, kafíčky a mlíčky. V plánu je hrad ve Stirlingu (Stirling=byl prohlášen za město až díky královně Alžbětě v roce 2002 a je ze skotských měst nejmenší!)Takže jsme byli v nejmenším skotském městě!Super:) a William Wallace monument, a poté cesta do Fort William. Do Stirlingu trvá cesta hodinu a půl autobusem. Všechny lístky máme koupené předem, tudíž jsou levné. - Péťa všechno zajistila!!! Po příjezdu se rozhodujeme zda-li prvně vyrazit na monument nebo na hrad. Máme cca 5 hodin. Nacházíme na vlakovém nádraží časy, kdy by měl jet autobus na WW monument, ale když pak dorazíme k busové zastávce, píšou tam časy jiné. Rozhodujeme se tedy, že půjdeme na hrad. Hrad je na kopci, a tak se vydáváme tím směrem, ač přesně nevíme, kam jdeme. A proto poté bloudíme...Bloudění je nejhorší na těchto výletech...což je jasný :) Každopádně vždycky se vymotáme-musíme, někdy to trvá krátš, někdy dýl. S tím, už se holt musí počítat. Z hradu je krásný výhled. Za vstupné platíme 14 liber, tedy 420 Kč, děs :D A poté prohlížíme a prohlížíme :)  Také je tu taková zábavní chodba, kde můžete hrát na různé hudební nástroje, kde je převlékací místnost, kde si můžete vyzkoušet, v čem chodili před mnoha lety dámy a pánové :) kde jsou různé kvízy atd.

William Wallace z dálky na kopečku :)

a z blízka :)

První spatření hradu

Děla jsou na hradech všude..

Péťa panovnice.

Krásný strop

   

S Monumentem (špatná viditelnost)

Počasí se na chvilku umoudřilo :)

:DDD

To mi to sekne co?:D

      No, hrad nám zblajznul hodně času, a tak jsme se k monumentu nedostali. Chtěl tam hlavně Míša, pže je William Wallace ve filmu Statečné srdce, což já moc neprožívám. Pak jsme teda hledali McDonald, aby jsme se najedli, avšak jsme ho nemohli najít. Takže jsme chodili jak kreténi po celým nákupáku, kde nebyl...uťapaný, unavený, já jsem se nechtěla nikoho zeptat, míša už tuplem ne..takže jsem byla zase nas.aná...a nějaké jiné fast foody tu nebyly, a restaurace tu jsou hrozně drahé. Pak se nás zeptala nakonec jedna pani, co pracovala jako security, jestli potřebujeme poradit..a ejhle..mekáč byl hned za rohem. Kdybychom jsme se poprvé rozhodli jít hned doleva a ne doprava ušetřili bychom si asi půl hodiny času.

      Vlak odjíždí po páté a čeká nás dlouhááá cesta. Ze Stirlingu hodinu do Glasgow, poté přestoupit na jiný vlak do (už nevím jméno) a odtamtud do Fort William, kam máme dorazit těsně po 10 večerní. Cesta do Glasgow v pohodě a krátká..a poté nás čekalo něco nádherného. Vlak totiž jede krajinou podél všech těch jezer. A jede hnedka vedle nich, poté na kopci, takže máme výhled, poté těsně vedle skály, kde je jenom vytesaná cesta jenom pro ten vlak a velký sráz-bojim, bojim :) a takhle jedete kilometry a kilometry...Poté jedete v nedotknuté přírodě a vidíte sníh na horách..Zastávky tu jsou na místech, kde jsou jeden nebo dva domy..vůbec nechápu jak takhle někdo dokáže žít a z čeho..jak žije, pracuje, jak nakupuje..nechápu. Je tu jen jednosměrka, takže když chce jet vlak nazpět tak musí počkat až projede ten druhý. Tudíž intervaly jsou si myslím tak dvakrát denně :)

Stirling station-líbí :)

Z vlaku, ale ve skutečnosti to vypadá opravdu líp.

      Když dojíždíme na tu zastávku, kde máme přestoupit, tak si myslíme, že pojede vlak na druhé koleji, (tam už dvě jsou) ale ono prd...Vlak se rozpojil a půlka jela tam kam chceme a druhá jinam. Takže jsme se balili zbytečně, a mohli v tom vlaku furt sedět, pže naše polovina, kde jsme předtím seděli byla ta správná. Míša se zeptal jak to teda je..takže jsme se vrátili zpět na svá místa, s náma i kluci, co seděli vedle nás(měli jsme stejnou cestu, i do stejného ubytování:). A tak jsme jeli a jeli, až jsme tedy dojeli. Cesta do hotelu byla krátká a věděla jsem hnedka kam jít, pže jsem si to předtím samozřejmě nastudovala. Překvapením bylo, když jsme zjistili, že máme jednu postel-letiště a opět takové malé, takže jsem si myslela, že se zase nevyspim. Ale vyspala! Nakonec dobrý. Jediný co bylo tady špatný, že mi ručník(nový ručník) smrděl po chcankách..nechápu proč :D Teď už jen vysprchovat a spát, a další den nás čeká výšlap na Ben Nevis! Tak ať je hezké počasí!