Po Skotsku až do teď...

   Po Skotsku byly ještě děcka pryč. Thandička tedy taky v Cape Town u rodičů na dovolené. Pro mě to tedy znamenalo úklidový týden. Thandi mě před naším odjezdem do Skotska seznámila s tím co budu dělat...Celý týden jsem tedy šůrovala pořádně kuchyň, což znamená: lednici, mikrovlnku, troubu, všechny skla ve skříních..skříně z venku, zevnitř..stůl (nohy do bíla) a vkládala jsem takový ty protiskluzový plastový věcičky do přihrádek..jak se na ně dávaj ty věci. My to máme doma modrý..je to pod věcma..víte co myslim?:D Další den jsem myla obývák..vybrat popel z krbu, skřínky vičistit do bíla-nevim proč musí mít všechen nábytek do bíla...utřít prach..vyndat všechny knížky, očistit je..a očistit poličky..utřít prach ze stínidel lamp atd.....další dny jsem myla koupelny...prala, žehlila tunu prádla...luxovala celý barák..čistila zdi, zábradlí, halu...všude vyluxovala...no prostě uklízečka hadr...

Tady takhle žehlim, mám na to speciální pokoj, a tam má i Charlie skřín s oblečením :) Slušná halda že?

   Dobrý věci na tom týdnu byly, že tu nebyly řvoucí děti, že jsme nebyli s Míšou sledováni jak vykonáváme svou práci-jestli pomalu, rychle, zda se flákáme atd...(když teda nebyl doma Charlie-jakožto byl doma asi dvakrát). Další dobrá věc byla, že jsem si jeden večer povídala asi 5 minut nebo jak dlouho s Charliem o Skotsku-což je výkon, pže on si povídá leda o tom, co Míša zvládl za práci..a jestli jsem ok...a tak...a tímto povídáním mi přijde, že jsme se víc spřátelili. :) Od té doby je na mě takovej milejší, ptá se mě na různý věci, víc si mě všímá a tak. Což je fajn :) Stejně je furt největší kamarád se svym Iphonem, ale to je fuk :D Další věc je, že jsem začala každý den cvičit, jíst pravidelně a pít 2,5 l vody denně. Prostě jsem na sobě začala makat...toť vše...Opakuji mamko, že jííím (akorát pravidelně-když to teda jde...a ne sladkosti) ale zdravé jídlo. Bylo to dobře načasované, že jsem mohla svůj týden začít když tu nebyli oni, a vařit si a jíst kdy potřebuju....
    Pánům (jelikož jsem tu byla sama slečna) jsem vařila každý večer..dokonce i řízky!!! Zkoušela jsem strouhanku smíchat s chipsama, a samozřejmě jsem musela ochutnat..takže jsem si asi třikrát kousla :) Pak jsme s Míšou o víkendu dělali čočkovku...jíška byla porod, pže jsme narazili na špatnej recept, ale teď už víme :) Původně jsme chtěli hrachovku, ale nebyl tu hrách...Charliho jsem seznámila s tím, že nejim sladký..ani ty jejich zákusky po obědě či večeři (což je buď zmrzlina, jogurt, sušenka, čokoláda apod.). Když budu něco z tohohle jíst tak dopoledne a jako doplněk ke svačině.

Příšerka vaří řízky! :)

    V sobotu bylo přímo nádherně (Míša o víkendu pracoval), a tak jsem si četla na sluníčku aj knížku, kterou jsem si půjčila ve školní knihovně. Zhltla jsem ji za víkend :) No a pak jsem tedy vařila...a flákala se. V neděli ráno přijela rodinka zpět, takže jsem je přivítala..Celý den byli defakto dole u babči..a tak tu byl klid...Thandi se ani tak nějak nezeptala co jsem všechno udělala...ale vyhlídla si, co jsem neudělala....Míša říká, že se nudí..a tak pro mě musí vymýšlet věci typu...vyčistit stříbrný rámečky fotek...(to jsem zapomněla udělat) vyčistit zeď vedle nějakýho vypínače, vyčistit židle (naštěstí jen dvě) vyčistit pohovku..vydrhnout kuchyňský dřez, koše...Půlku jsem toho ještě neudělala...ale když na seznamu přibyly včera ty koše....tak jsem se naštvala, pže celý úterý jsem něco drhla....sedačku, dřez, uklízela jsem jeden pokoj...pstě z 5,5 hodiny jsem se o dítě starala 45 min. V pondělí ze 7hod. 3, v úterý těch 45min. A dneska naštěstí 4...Au pair nebo uklízečka? Normálně au pair pracuje (většinou tedy) 25 hodin...jsem myslela, že když budu pracovat 35, tak proto, abych se starala o děti, a ne abych o 10 hodin víc šůrovala jejich obrovskej barák...Opravdu dělat au pair v UK je tak rozdílný....tady u mě je největší problém ten velkej barák, a to, že Thandi nepracuje...už by klidně mohla...jenomže to bych pak hlídala jen děti..a kdo by pak uklízel že? Jelikož dělám au pair poprvé, tak jsem nevěděla jak to chodí atd...dělat aupair podruhé tak se ještě před příjezdem domluvím, co budu dělat, jestli budu dělat to a támhlecto atd...teď už vím..pro příště...

To bylo jako na chaloupce! Bylo krásně, klid a ticho s tím, že jsem nemusela sekat trávu, a užívat si volna. Takto máme nově zahradní sezení-chybí tam ještě polštáře :)

    Dá se říct, že už se to tu krátí, a proto budu držet hubu...(ostatně jako vždycky-pravděpodobně ještě nepřišel můj čas, říct něco pořádně z plných plic..) Tedy cca měsíc a půl do 10 denní učící se dovolené,a poté už jen dva měsíce a nazdar...Paráda ne?:)
    Jinak Arturek je vtipnej, pže začal tancovat, když slyší hudbu, a tancuje jako raper :D jednou ručičkou si jede svou :D no pstě vtipný....pak jak neumí mluvit tak tůtá..takže řekne tu tů tu....to...atd..:D když něco chce, čapne vaší ruku a položí ji na tu věc co chce..třeba na kliku, když potřebuje otevřít, na vypínač, když potřebuje něco zapnout, na splachovadlo, když chce spláchnout...nebo když vám chce něco ukázat, tak čapne ruku a táhne vás :) je to roztomilý :) Je to hroznej ďáblík, a vůbec bych nechtěla mít ty kluky ten příští rok...
     Taky jsem v pondělí vařila přes pauzu toto jídlo : http://koketovanisvyzivou.blogspot.cz/2012/04/fazolove-chilli.html ale nepálivé, a to pro všechny dospělé...a to mi zbylo i na úterní večeři do školy...a PLUS! Jsem udělala improvizovanou nudlovku ( s čínskýma nudlema), pže jiný tu nebyly...měla jsem vývar z toho kuřecího, který jsem potřebovala do toho jídla...takže jsem udělala jenom jednoduchou polívečku, ale byla mňam, mňam..:)a tu jsem taky měla dvakrát k obědu :) Thandička je taky seznámena s mojim jídelníčkem..a je to ok :) Taky se mě ptala co bych si přála k narozkách...tak jsme se pak i s Míšou domluvili, že dárková kartička do Primarku (pozn. pro rodiče, obchod s oblečením, které je tu pro Anglány levné) bude stačit :D Tak jsem zvědavá, kolik mi věnují peněz na tuto kartu :D Toť asi vše, co jsem chtěla zmínit a zase brzy Na shledanou :)

Betty miluje chytání králíků, a takhle mi ho minulý týden přinesla ukázat :D

Vidíte tady toho králíčka? Je jich tu plno :) Tenhle přežil !

Páteční prochajda s pejskama :)

Sally a Betty

Pusinků :)

     Ještě chci říct, že jsem tu v UK 9 měsíců!!! A dneska mi řekla Thandi, že nedostanu Primark kartičku k narozkám, ale že našla něco jinýho :D tak jsem zvědavá..a zítra hlídám ráno dvě hodiny Arturka a nebudu s nim doma, ale v parku, kam nás Thandi zaveze...A můžeme jít s Arturkem do obchodů i mrknou na hadříky a tak...tak když ho budu mít na vodítku, nebo v kočárku, tak by to mohlo být fajn :D

Scotland: Isle of skye, 5. a 6. den

    Cesta trvala 4 hodiny busem. Viděli jsme rozdílnou krajinu..opět...všude je většinou vřesoviště, někdše s kameny, někdy bez...semtam nějaký strom..jak kde....píchnout, tak tam skejsnem celý den :) Po příjezdu na ostrov jdeme rovnou do hostelu...psala jsem tam email, jestli si tam můžeme nechat věci..tak říkali že ano..takže necháváme věci v hostelu a vyrážíme do Talisker Destillery. Časy mám zjištěné, pže na tomto ostrově jezdí bus tak dvakrát až třikrát denně. Musíme přestupovat. Autobus nás vyhodí tam, kde je jeden hotýlek s restaurací..a pusto. Tam chvíli čekáme, autobus nikde. Pak přijede takový maličký bus, spíš bych řekla dodávka, ale jo..busík...řve na nás jestli jedeme do destilerky, tak říkáme že jo..kupujeme lístky..a on říká nazpět jedu ve 4 :D to už jsem taky měla zjištěno:) Bez nás by na palubě byli jenom dva lidi...tady bus asi moc využití nemá..leda pro starší lidi, co nemají auto, nebo neřídí nebo nepotřebují..nebo nevim:)distilerka je ve městečku Carbost. Kupujeme lístky (to už mám taky zarezervované), k ním dosátávme odznáček distilerky, a na prohlídku jdeme za 15 minut. Na začátku je pár informací o téhle destilerce a o ostrovu. A pak už jdeme na prohlídku. Vidíme stroj, kde se drtí ječmen, potom dřevěné sudy, které vedou dírou v zemi do spodního patra...sudy jako kráva....tam se míchá voda s tím ječmenem..vidíme taky tyto měděné baňaté nádoby(zdroj wiki)nesmí se tam fotit, už tvary atd. je výrobní tajemství.

        Poté vidíme sudy kde zraje wisky, jsou z dubového dřeva. Wisky musí zrát minimálně 3 roky. Vodu berou z hor. Když neprší, vyrábí míň....Na závěr prohlídky ochutnáváme desetiletou Talisker...Pán říká, že nejsou žádná pravidla jak wisky pít...někdo to dělá tak někdo tak...On nám doporučil ji ochutnat...a pak smíchat s vodou. Když už tak bez vody..pro mě teda...a to je teda hodně silný...takže wisky jen tak k telce nee :D Po prohlídce si nakupujeme na památku maličkou wisky :) Tu vypijeme spolu doma :) Venku začíná pršet, a tak na bus čekáme dobrých 20 minut uvnitř. Vidíme pani jak stopuje auto..Na internetu jsem četla, že ve skotsku je bezpečné stopovat. Pan stejný řidič přijíždí ve 4. Na další bus musíme čekat skoro 2 hodiny, což je fakt pruda..jelikož prší a je mi zima...tak si rychle vyfotím co chci..a zalejzáme do restauračky na čaj :) ten je nejlevnější :) Míša si dává kafčo :) já si čtu, míša se jde pak do deště projít do vřesoviště atd. Viděli jsme druhého batůžkáře jak stopuje, a já říkám, že taky budeme stopovat..ale míša, že když už máme ty lístky, že je využijeme..a tak čekáme....každý tedy po svém:) Po cestě se mi chce děsně čůrat...a tak když vystoupíme, jdu jak nemohoucí...a vyčůrám se po cestě do hostelu, ač jsou o 100 m dál lidi...takhle hodně se mi chtělo! Důležitá informace :D Poté se ubytujeme...Já od toho čekám docela hrůzu..ale příjemně hostel překvapil...Míša by nikdy nechtěl spát s někym cizim na pokoji. Proto máme jeden pro sebe-palandu..stoleček..židličku toť vše. Záchody jsou společné..ale krásně čisté a sprcha taky. Bála jsem se, že se budu štítit jak záchodů tak postelí..ale všechno čisté a ok :) 

       Postel docela vrže, takže mě to budí, vždycky když se obracim. nevadí..jinak noc byla docela v pohodě :) Ráno svítí sluníčko, je oblačno, ale takový opar. Čeká nás výlet na lodi za tuleněma. Předešlý den jsme si řekli, že zkusíme stopovat, pže busy jely fakt bídně. A tak jdeme na tu jednu jedinou ulici, která vede až tam, kam potřebujeme. Čekáme cca 5 minut a jede první auto..a tak dám palec nahoru, auto zastaví...Pán v BMW v kupéčku jede na půli cesty a my kýveme, že jedeme :) On pracuje v nějaké firmě co těží...řikal mramor...nevim jestli se mramor těží :D to je fuk :) Tam kde nás vyhodí je téměř pusto. Nikde nic..jen ovečky (každá druhá má malé) a pár chajdiček. Říkáme si, jestli tudy nějaké auto vůbec pojede..:D a tak chvíli šlapem..a pak stopujeme první auto co jedeme...a pani v renaultu jede až nakonec, pracuje totiž v té firmě na lodičky, kterou my chceme :) slevu nedostaneme ale nevadí :D vzala nás autíčkem :) Jedeme okolo jezera Slapin :D Loch Slapin :) pěkné :) Zakupujeme výlet a čekáme na 11 hodinu. Na lodičce jsou Němci, Francouzi, Skoti, Angličané..a nějací ťamani :) Poté si to pádíme za tuleněma..Dostáváme výklad o ostrovech. Na jednom prý žijou 3 lidi...co tam dělaj to nevím..na dalším 11...a že ta populace stoupá jak mají děti :D taky nevim kde nakupujou...jak se živí, co tam celý den dělají....Voda je nádherně čistá...V tulení kolonii je tak 30 tuleňů...chudáci hejbou se dost těžce :) ale pán říká, že to jsou mládata, ač už ted jsou tlustá jak nevim co :D a že budou ještě 3krát tak větší :) Jeden dokonce plave ve vodě..to jim asi zase jde...ale jinak leží..a nic :) Ale krása! :) 

                           

Mimiňák jeden :)

        Někdo z lodi vystupuje, to jsou ti, kteří se chtějí projít na pevnině...a s námi co nechtějí..se vrací zpět na pevninu. Dostáváme horkou čokoládu-mňamky :) 

Cesta zpět..

             Pak si kupuji dva pohledy, jeden s delfínama a druhý s tuleněm :) Ta pani co nás vezla sem, se ptala, jestli jsme se ptali na lodi, kdo jede nazpátek (neptali) :D a tak jsme jí řekli, že to nějak zvládneme. Ti francouzi jeli nazpět, a vypadali i sympaticky, ale to jsme se nějak prostě ptát nechtěli. A tak šlapeme děsný krpál nahoru z Elgolu až vyšlapeme, tam si řikáme, že tam už auto opravdu zastavit může :) no a jede dodávka taková větší...tak stopujeme...zastaví:) říkáme že potřebujeme do Broadfordu, a oni jakože nás teda svezou :D Jsou to jiní francouzi, kteří fotí třetím týdnem (asi po celém Skotsku) S nima už si nijak moc nepovídáme..na mě padá únava...Oni se zastavují na focení, a tak se koukáme co a jak fotí...fotili sebe :D no nevim....zase vřesoviště, hory okolo..a nacházíme vlnu z oveček na zemi..Míša si ji bere na památku. Jinak nikde nikdo.

Naše stopařské autíčko

    V Broadfordu, tedy kde bydlíme, si jdeme nakoupit..naštěstí je v této prdelce velký obchod..kupujeme si lambíčko na večer a čipsy :D plus samozřejmě snídani a večeři. Míša by chtěl jet do hlavního města ostrova Portree, ale já mám najednou nějakou averzi vůči stopování..uplně se mi to nějak zpříčilo...a tak se jdeme naobědvat do hostelu a uložit nákup do pokoje. Pak se jdeme projít tady po městečku a jdeme k moři...a tak...To je poslední den naší dovolené...:(

Městečko

     Ráno vidíme východ sluníčka..krása..svlékáme povlečení, to po nás chtějí, jdeme se vyspršit (to bylo taky..jsem se svlékla a netekla voda, tak jsem se zase oblékla, a řikám to Míšovi, a pak při návštěvě jiné sprchy si všimnu provázku, za který se musí zatáhnout, aby tekla voda, a to i teplá voda.Takže se zase svlékám a už sprchuju):D-taková vsuvka:) Poté zabalit a jet....

    Cestu popíšu velice rychle, ač trvala přes 24 hodin! S hledáním cesty nazpět to bylo hrozný...všechno vycházelo hrozně draze..ale pak se poštěstilo, a našla jsem cestu zpět velice levně, avšak trvá dlouho...Ráno jsme busem jeli 20 minut na pevninu. Za 3 hodiny jel vlak na sever Skotska do Inevrness, kde už jsme byli. 3 hodiny trávíme hraním karet, které jsme si koupily. Hrajeme v kavárně, kde mám čajík, Míša kafčo. A taky se jdeme projít a do obchůdků. Je to vesnice, takže nic moc:D pak tedy jedeme vlakem 4 hodiny do toho Inverness..ale přes nádhernou přírodu, okolo jezer...a tak..ale...barák je ob co 100 km...opět nevím co tam ty lidi dělaj..zastávky jsou na požádání :D takže většinou vlak nestaví...v Inverness máme hoďku a půl...tam tedy přijíždíme asi ve 2. Jdeme tedy do mekáče...poté jedeme vlakem další 4 hodiny (krásná příroda) do Edinburku okolo moříčka chvíli také :) v 7 jsme tedy tam. V půl 11 jede megabus do Londýna, kde máme být v 7:30. Tedy tři hodiny trávíme procházkou po nočním Edinburku-krása..nalézáme výstavu, kem jet, co vidět v Anglii, různé zajímavosti a tak...pak se jdeme najíst..a pak udělat zásobu do autobusu-jídlo a pití. Cesta uteče docela rychle, ač je to 9 hodin. Dokonce máme přestávku půlhodinovou..což jsme při cestě tam neměli. V Londýně si kupujeme lístek do Gomshallu, tak, že pojedeme vlakem, přestup na další vlak, a přestup na bus...vyždímaní píšem Charliemu jestli nás vyzvedne-žádná odpověď, a tak se zavazadly kráčíme z Gomshall do Shere, kde si kupujeme pečivo-mňam a vydáváme se na cestu domů. (ta zabere hodinu) Je vedro na mikinu-konečně. A jsme domáááááááá....Pan domácí se psama asi běhá..a sms mi poté říká, že sms nedoručena..každopádně jsme doma a to je nejdůležitější!!:) Poté spím..a flákám se. Unavenááá....

Cesta z ostrova přes most na pevninu..

Foceno z vlaku..

Z vlaku..

     Skotsko bylo velice krásné, jiná příroda...jiné domečky..,,jiná,, řeč :) určitě bych jela znova :) Kéž mít tady auto :)

Scotland: Loch Ness a Inverness, 4. den

   Ve Fort William si kupujeme ještě v Tescu jídlo jak je zvykem, a valíme to do mekáče, protože Míša nevydrží bez internetu. Tam snídám zmrzlinu s karamelem-mňam, a poté v autobusu normální snídani, housku s paštikou :)

Ham!

         Cesta trvá tak 2 hoďky..Cestou vidíme už Loch Ness, ale nejprve chceme odhodit kufry v hotelu. Když přijedeme do Inverness, Míša se musí kouknout do TKMaxu, kde si koupí 2 košile a já sportovní tříčtvráky a kratáky. Poté koukáme do mapy a kolemjdoucí se nás ptá, zda-li nepotřebujeme pomoci...skotská aj nic moc :D vyslovují normálně r :D každopádně jdeme přes most a v řece vidíme tuleně! Zrovna chytil asi lososa, velkého jak kráva :)

Husté co?:)

Kostely na břehu řeky v Inverness

Zanedlouho docházíme do ubytování, paní nám ukáže pokoj, je příjemná, což je fajn :) Je to naše druhé nej ubytko ve Skotsku. Koupelna nudle, ale krásná :)

        Jelikož má Míša na starosti cestu na Loch Ness, ale opět si to nepřipravil dost...tak jsem zase naštvaná...chtěla jsem po něm, aby zjistil kdy busy jezdí zpět, aby se nestalo, že dojedeme tam, ale ne nazpět...On měl nalezenou stanici na mapě odkud to jede..a já říkám jestli si myslí, že tam budou napsaný jízdní řády a všechno...no takže se porafeme..a já řeknu dobrá..jdeme na zastávku..tam přijdem...a je tam jen značená zastávka. žádný čísla, žádný jízdní řády..tak čekám co Míša udělá...tak řekne, že půjdem na to veliký nádraží busový..který je asi 10 minut až 15 pěšky..no to mě vytočí taky...tam zjistíme, že bus za chvíli odjíždí..tak si kupujeme lístky...ale na jiný bus..a dáváme za to nekřestanský prachy...kdyby to plánoval pořádně, mohli jsme si lístky koupit přes net, tak jak jsem je na všechno měla nakoupený já....hrůza...pak tedy čekáme 45 min. na další bus ještě ke všemu a hurá k Loch Ness....Tam po váhání vyrážíme na Urquhart Castle a dobře uděláme, líbí se nám to :) Nesí v jezeru nevidíme a po prohlídce hradu, spíše zříceniny jedeme zpět. Tam si dáváme jídlo opět v mekáči, ještě se rozhodujeme zda nejít k moři, ale je daleko, a je to tam asi průmyslové, takže se rozhodujeme radši pro hotel...tam hezky odpočíváme, skypujeme s rodinou a pak nás čeká další den cesta na ostrov Skye. :)

Urquhart Castle s Loch Ness

A tady je článek o Lochnesce, kdo by si chtěl přečíst zda-li existuje nebo je-li to fáma...
http://aktualne.centrum.cz/zpravy/kuriozity/clanek.phtml?id=776935

Scotland: Výstup na Ben Nevis, 3. den

    Spím tedy na letišti(posteli) s Míšou dobře :). Dnes je v plánu nejvyšší hora UK Ben Nevis. Nejdřív musíme dorazit do údolí Glen Nevis, což je od našeho ubytování asi 2 km pěšky. Počasí nám moooc přeje. To jsme potřebovali. Příroda je krásná. Dorážíme do informací, kde se nás pán ptá jako co tu děláme. Tak říkáme, že chceme na Ben Nevis, tak se nás ptá jestli dneska a my že jo. A první otázka, máte boty ?:D Já v teniskách, Míša v takovejch lepších botech, ale taky nic moc:D a my že ne:D A on jakou cestou chceme jít..tak jsem mu ukázala...A on si vzal bloček s fotkama a začal ukazovat: tak půjdete tady...v pohodě, tady to začne být kluzké a mokré, tady fouká studený vítr a budete se cítit jak když je mínus šest, otočí na další fotku...kde jde pět lidí s cepínama a s vybavením ve sněhu, a tady skončil :D Takže nás chtěl asi odradit :D Tak jsem řikala, že určitě teda nahoru nepůjdeme :D A on že at si užijeme procházku to jo...ale že prostě bez vybavení....ani ránu.
     A tak jsme šli...už od začátku celého výletu, kdy jsme viděli na všech těch skotských horách sníh, jsme si řikali, že asi na Ben Nevis těžko budeme moci jít...Takže jsme pak spíš byli překvapení kam jsme se až dostali...Každopádně cesta byla zdlouhavá, chvílema velice náročná a nebezpečná...Stačí aby se vám zamotala šiška a může to dopadnout špatně. A proto jsem často odpočívala, jedla, pila...ale stejně sem měla takový divný pocit..asi je to tou námahou a tím vzduchem. Po cestě nacházíme taky dopis taťkovi, jak jim moc chybí a jak na něj myslí...zahynul tam. A hodně lidí si myslím, že už tam umřelo...ono když to lidi podcení a jdou tam v mlze..nebo nemaj vybavení...tak je to hned....stačí někde spadnout, převážit se...cokoli...
     Cesta nám tedy trvala asi 3 hodiny, nikam jsme nespěchali..nejdřív se jde po jiné hoře, když se dostanete nahoru, tak je tam jezero, to bylo zamrzlé a odtamtud se přechází na horu Ben Nevis.

       My tedy obědváme..fouká studený vítr..jinak když jdete tak je to v pohodě...svítí sluníčko, paráda...Poté začínáme jít po sněhu, párkrát se zaseknu nechci uklouznout..Jo! Rozbil se mi i druhý zip u batůžku...ale dá se ještě furt nosit, aniž by to vypadalo blbě :) asi si ho taky zvládnu spravit..:)zkusim to:) Cestou potkáváme jelena, který už je na lidi zvyklý..a tak si ho fotíme z cca pěti metrů. Přiblížili jsme se k onomu místu, které jsme viděli už hodně zdáli...Je to místo plné sněhu s kopečkem nahoru..já to jdu hrdě zkusit...v půlce toho Míša řiká, že to nepřejde...a já zastavím..to byla chyba..kouknu se dopředu a vidím tam ten kopeček...který bych asi nevyšla...a na druhou stranu se bojím otočit a jít nazpět. Avšak pak se otočit zvládnu a tím to pro nás končí. Na chvíli si tam sednem a čekáme jak to vyjdou ostatní...ale ti mají vybavení, nebo aspon hůlky nebo cokoli :) Pak vidíme skupinku která se zatím drží za ruce..v pěti..a pěkně klouže..měli tenisky :D stejně kdybychom se dostali přes tento bod, sníh je všude dál..a na vrchol bychom se nedostali.

Toto je to místo..

A tady jak se z něj vracím.

Tady jsou ti v těch teniskách stojící na skále...kdyby spadli, zamotali se, uklouzli jsou tuhý...byl tam sráz...

to místo naposled, pro porádnou dokumentaci :)

Krásný výhled i na jezera :)

Vracíme se tedy zpátky...svítí sluníčko a je teplo na mikinu..je prostě krásně :) (kdybychom tam byli o den dýl-mlha a hnusně, fakt klika)

Medituji :D

        Nohy už moc neposlouchají..ale musí jít...chvíli si pak v základním táboře odfrkneme a jdeme nazpět do Fort William. Tam hledáme mekáč, ale je to městečko malé, a tak nenacházíme. Poté vybíráme nejlevnější fast food a kupujeme si na pokoj hambáče a hranolky. Po cestě mi Míša koupí blízátko, protože ho mooc prosím :) pak ještě do teska, a pak už na pokoj spapat véču :) Já poté spím, pže jsem mrtvá. Pak se samozřejmě ještě proberu, dám spršku atd..a papá :) Další den nás čeká Loch Ness se spaním ve městě Inverness. :)

Při cestě nazpět...

Spokojená na pokoji :)

Scotland: Stirling a cesta do Fort William, 2.den

      Druhý den vstáváme brzo ráno, pže si chceme ještě nakoupit jídlo před cestou(což pak stejně nestihneme). Každopádně musíme využít krásné koupelny a sprchujeme se i ráno. Dáváme si kafíčko. (nevím jestli jsem to psala, asi jo, ale v každém hotelu je rychlovarná konvice, s hrníčky, čaji, kafíčky a mlíčky. V plánu je hrad ve Stirlingu (Stirling=byl prohlášen za město až díky královně Alžbětě v roce 2002 a je ze skotských měst nejmenší!)Takže jsme byli v nejmenším skotském městě!Super:) a William Wallace monument, a poté cesta do Fort William. Do Stirlingu trvá cesta hodinu a půl autobusem. Všechny lístky máme koupené předem, tudíž jsou levné. - Péťa všechno zajistila!!! Po příjezdu se rozhodujeme zda-li prvně vyrazit na monument nebo na hrad. Máme cca 5 hodin. Nacházíme na vlakovém nádraží časy, kdy by měl jet autobus na WW monument, ale když pak dorazíme k busové zastávce, píšou tam časy jiné. Rozhodujeme se tedy, že půjdeme na hrad. Hrad je na kopci, a tak se vydáváme tím směrem, ač přesně nevíme, kam jdeme. A proto poté bloudíme...Bloudění je nejhorší na těchto výletech...což je jasný :) Každopádně vždycky se vymotáme-musíme, někdy to trvá krátš, někdy dýl. S tím, už se holt musí počítat. Z hradu je krásný výhled. Za vstupné platíme 14 liber, tedy 420 Kč, děs :D A poté prohlížíme a prohlížíme :)  Také je tu taková zábavní chodba, kde můžete hrát na různé hudební nástroje, kde je převlékací místnost, kde si můžete vyzkoušet, v čem chodili před mnoha lety dámy a pánové :) kde jsou různé kvízy atd.

William Wallace z dálky na kopečku :)

a z blízka :)

První spatření hradu

Děla jsou na hradech všude..

Péťa panovnice.

Krásný strop

   

S Monumentem (špatná viditelnost)

Počasí se na chvilku umoudřilo :)

:DDD

To mi to sekne co?:D

      No, hrad nám zblajznul hodně času, a tak jsme se k monumentu nedostali. Chtěl tam hlavně Míša, pže je William Wallace ve filmu Statečné srdce, což já moc neprožívám. Pak jsme teda hledali McDonald, aby jsme se najedli, avšak jsme ho nemohli najít. Takže jsme chodili jak kreténi po celým nákupáku, kde nebyl...uťapaný, unavený, já jsem se nechtěla nikoho zeptat, míša už tuplem ne..takže jsem byla zase nas.aná...a nějaké jiné fast foody tu nebyly, a restaurace tu jsou hrozně drahé. Pak se nás zeptala nakonec jedna pani, co pracovala jako security, jestli potřebujeme poradit..a ejhle..mekáč byl hned za rohem. Kdybychom jsme se poprvé rozhodli jít hned doleva a ne doprava ušetřili bychom si asi půl hodiny času.

      Vlak odjíždí po páté a čeká nás dlouhááá cesta. Ze Stirlingu hodinu do Glasgow, poté přestoupit na jiný vlak do (už nevím jméno) a odtamtud do Fort William, kam máme dorazit těsně po 10 večerní. Cesta do Glasgow v pohodě a krátká..a poté nás čekalo něco nádherného. Vlak totiž jede krajinou podél všech těch jezer. A jede hnedka vedle nich, poté na kopci, takže máme výhled, poté těsně vedle skály, kde je jenom vytesaná cesta jenom pro ten vlak a velký sráz-bojim, bojim :) a takhle jedete kilometry a kilometry...Poté jedete v nedotknuté přírodě a vidíte sníh na horách..Zastávky tu jsou na místech, kde jsou jeden nebo dva domy..vůbec nechápu jak takhle někdo dokáže žít a z čeho..jak žije, pracuje, jak nakupuje..nechápu. Je tu jen jednosměrka, takže když chce jet vlak nazpět tak musí počkat až projede ten druhý. Tudíž intervaly jsou si myslím tak dvakrát denně :)

Stirling station-líbí :)

Z vlaku, ale ve skutečnosti to vypadá opravdu líp.

      Když dojíždíme na tu zastávku, kde máme přestoupit, tak si myslíme, že pojede vlak na druhé koleji, (tam už dvě jsou) ale ono prd...Vlak se rozpojil a půlka jela tam kam chceme a druhá jinam. Takže jsme se balili zbytečně, a mohli v tom vlaku furt sedět, pže naše polovina, kde jsme předtím seděli byla ta správná. Míša se zeptal jak to teda je..takže jsme se vrátili zpět na svá místa, s náma i kluci, co seděli vedle nás(měli jsme stejnou cestu, i do stejného ubytování:). A tak jsme jeli a jeli, až jsme tedy dojeli. Cesta do hotelu byla krátká a věděla jsem hnedka kam jít, pže jsem si to předtím samozřejmě nastudovala. Překvapením bylo, když jsme zjistili, že máme jednu postel-letiště a opět takové malé, takže jsem si myslela, že se zase nevyspim. Ale vyspala! Nakonec dobrý. Jediný co bylo tady špatný, že mi ručník(nový ručník) smrděl po chcankách..nechápu proč :D Teď už jen vysprchovat a spát, a další den nás čeká výšlap na Ben Nevis! Tak ať je hezké počasí!