sobota 16. srpna 2014

2. pracovní týden, výlet lodičkou a Camí de Cavalls

2. celý pracovní týden je za mnou i když ne tak uplně :) Mám bejbáč :D Sedím s Hugem v obýváku on je na Ipodu a já píšu blog:) Carla spí nahoře, a doufáme všichni, že se nevzbudí. Pže vidět mě v noci tak jí asi trefí. Už přes den jí dávám zabrat, a ona mě taky. Můj pracovní týden probíhá furt stejně, ráno nějaké aktivity a bazén do 2, oběd, maličký spánek, a odpoledne až do 8. Ve středu dokonce paní matka přišla až v půl 9..Ale tak aspoň mi neni smutno :) Ale ten týden utíká rychle. Pže ráno vstanu, pracuju do 2, to už je prostě odpoledne a pak je najednou 8, a jdu spát a další den to samé...:/ :D No za to jak tu dřu jsem aspoň dostala ve čtvrtek odpoledne volníčko, ale až někdy ve 3 jsem se to dozvěděla, takže než abych jela na pláž jsem zůstala doma a flákala se. Byla na netu, koukala na film a tak :) No a v pátek byl svátek, takže volno...celou dobu jsem nevěděla co se bude dít, pže na co se nezeptám to se nedozvim..a tak ve čtvrtek večer mi Luisa nabídla ať s nima jedu na loďce na pláž, jak jezdí většinou každý víkend. A tak jsem jela. Tedy v pátek jsme vyrazili někdy ve 12...to neni jak u nás že už bysme jeli v 9...a jeli na pláž Es Grau (již známou) kde parkují loďku. Viktor přijel lodičkou k určenému místu, nasotupili jsme, ještě s jednou rodinkou (jejich kámošema) měli dceru a syna, a ten syn bylo to nejošklivější dítě co jsem kdy viděla...byl takovej drobounkej a takovej zvláštní...bůhví jestli byl nebo je zdravej..ale chovali se k němu jako by to bylo zdravé dítě. Takže dvě rodiny na lodičce a může se vyrazit. Cesta trvá max 10 minut na ostrůvek vedle pláže Es Grau.
Vlevo Luisa s Carlou (na foťák se směje vždycky, a vpravo to ošklivé dítě)

Victor s Hugem

Na té pláži jsme já nevim jak dlouho...2 hodiny? někdy usínám :D o děti se nestarám, Carla mě stejně nechce a Hugo tam má kámošku. Pláž ušla, ale zase taková sláva jakou jsem čekala to nebyla. Voda z lodičky krásně čistá místy bylo vody pod zadek :D tedy velice málo vody. Bylo pod mrakem (aspoň, že nebylo takové vedro...). Pak jsme zase všichni nastoupili do lodičky a jeli zpět. Já blbka jsem si nasadila šaty a měla jsem je celé mokré jak šplouchala voda :D ale oni zase hned uschnuly. Po příjezdu se šli převlíknout já s nimi, ale nepřevlíkala jsem se:) už jsem byla mokře oblečená :D a pak se šlo do restauračky, kde už jsem byla s babčou a dědou minulý týden. Nebylo mi to moc příjemný, oni si tam povídali a já čuměla a dělala jak je to fajn :D Každopádně jsmě měli to samé jídlo jako s babčou, za což jsem byla ráda, pže sem si nemusela vybírat mezi těma mořskejma plodama a tím vším. Zase si dávali předkrm a víno a tak:) ale bylo to asi po 4 hodině :D pil i řidič jednu skleničku, takže to tu nemají asi takové přísné. No pak jsem hlídala všechny 4 děti..už i to ošklivý dítě mě mělo radši než Carla. :D Ale nějak sem si k němu našla cestu, vždyť ono za to nemůže :) No oni dojedli jídlo, což trvalo dlouho a pak se jelo dom. Victor musel do práce ještě..do hotelu..no a já byla ještě v bazénu s prckama a s Luisou-nevim jestli čekala že jí budu pomáhat nebo ne...byl pátek, sice svátek a tak pro mě jakoby pracovní den, tak mi bylo blbý být zalezlá v pokojíčku :D no večer jsem se ptala jaké jsou jejich plány na víkend (v pátek večer-nic jsem opět nevěděla). Tak mi řikala že budou doma, že nemá být hezky..a že v neděli jdou s kámošema jako rodina ven a tak...a tak řikala že můžu dělat co chci. Tak jsem jí začala řikat že bych ráda spala pod širákem na pláži a tak...a odkud bych šla..A ona pak že půjde v sobotu do posilky a jestli bych mohla jen do půl 12 mít děti...od 10 do půl 12....hodka a pul...takze zadny uplny volno...A pak mi ještě řiká, že jdou večer pryč, a že myslela že děti pohlídá mamka, tedy babča, ale že už mají nějaký plán a že budu hlídat. Ale že to mi ještě řekne v sobotu ráno. No a v sobotu ráno, že prý teda půjdou a pak mi řiká, že všechny restaurace jsou obsazený....a že žádnou nemůžou sehnat.....no na palici. A ta sobota ráno, tam jde nejspíš o to, že jim (dětem) někdo udělá snídani mi to tak přišlo (palačinky) který už jsou udělaný v lahvi a jen se dají na panvičku usmažit. Bylo to asi 15 minut co je neměl kdo hlídat..Victor někam šel..Ale tak co..takže prckům v 10 snídani a pak chvilka hraní, a pak už šly za malou, já si zabalila, udělala jídlo a vyrazila. Šla jsem z Mahonu (poprchávalo) doleva podél přístavu a poté po silnici docela úzké takže jsem se bála, že mě zajede auto :D Musela jsem si dát extra pozor, protože za zatáčku člověk v autě nevidí..a tak jsem někdy i popoběhla, prostě jsem byla opatrná aby mě nic nezajelo. Cestou z Mahonu jsem potkala kromě aut a motocyklistů jednu slečnu, a pak dlouho nikoho. Otáčela jsem se za Mahonem, viděla jsem Ikeu :) viděla jsem vzlétat letadlo..vždycky si tak postesknu a fotím..a těším se až v tom letadle budu sedět já :) no a tak jdu dál..moře je již vidět..a tak je chůze hezčí...na jednom rozcestí staví auto a pán v něm se mě ptá jestli jsem v pořádku..tak jsem říkala že ano :) Ale jinak teda kdokoli by si mě chtěl strčit do auta tak může..a nikdo už by mě nenašel :D ale doufám v to, že tu jsou lidé hodní a turisté taky..po 4 km docházím do vesničky kde se rozhoduji jestli půjdu dál, a když tak jestli mi zpět jede autobus, a jestli tam do té doby stihnu dojít. Papám..dělám pár fotek....furt fotím :D a pak jdu dál..když vidím, že cesta tam je o kousek delší než cesta zpět je vyražení v před jasná volba přes 6 km...a tak jdu skrz vesničku, kde je otevřený jeden obchod, jinak tam chcípl pes (opět by mě zajímalo co ty lidé dělají a čím si vydělávají) také míjím cyklisty...kteří šlapou do úmorného kopce a mě to za chvíli čeká taky...docházím na pláž, kde se koupou tak 3 lidi..je zataženo a tak nikde nikdo. ale pláž je to docela hezká..a pokračuji již samotinká mimo civilizaci. Je to dokopce, pak zase z kopce..na krásné útesy a zase z nich. Na plážičce přes kterou jdu je stará rybářská chajda..Nikdo nikde. Společnost mi dělají tak maximálně mravenci, brouci a ještěrky. Šlapu a šlapu, ticho jako po pěšině..říkám si že bejt tam nějakej úchyl..tak zase se o mě nikdo nedoví..a nikdo neuslyší volání o pomoc :D příště si vemu pepřák :D jinak to byla tedy krása...vyhlídka na nejvyšší horu Menorky..a na větrné mlýny..a další rybářská chajda a plážička, stále podél moře..až asi dva km před cílem se stezka stáčí do vnitrozemí..tam potkávám ovečky a krávy..pak cesta vede na silnici ale naštěstí na široké silnici, takže je to ok, začíná taky svítit sluníčko..Jdu do národního parku Es Grau. Na netu je krásně čistá voda avšak naživo je špinavá (není mořská)..nachází se tam pár ptáků..je tam pár set metrů dál hezká vyhlídka a pak si to po stezce kráčím na pláž. Krása....pak jdu omrknout jestli mi bus opravdu jede v 6 a poté si jdu koupit zmrzku za 1,30 E (jedna z nejlevnějších) do supermarketu. Už to tam znám, sem tam asi po třetí..a pak hledám klidné místo ke čtení na pláži. To také nacházím avšak po chvíli tam přijde rušná španělská rodina, a tak se zvedám a jdu pryč....na klidné místo opodál. Píšu smsku mamce a míšovi a čtu knížku na tabletu..už jí mám skoro přečtenou, ale zase tak super nebyla. V půl 6 se sbírám, navštěvuji záchod a ve třičtvrtě už sedím a čekám na bus. Poté platím 1,65 E a jedu směr Mao. V centru stále plno lidí, je ted nejrušněji (půlka srpna). Docházím unavená domu. Skype s Míšou..a pak že půjdu spinkat..když v tom přijde rodinka...pak si dávám večeři a mám ten bejbáč..ted uz jsou oba v posteli..a doufám že budou spát...já musim vymyslet kam zítra..jestli se kecnout na pláž, nebo jestli mě už nebudou bolet nohy jako ted a půjdu po stezce nekam jinam..
Cesta do Es Grau
National park Es Grau
Vzadu je vidět nejvyšší hora Menorcy :)

Žádné komentáře:

Okomentovat